To by se mi tak chtělo…

No a hleďmě. Na konferenci EVVO v listopadu jsem potkala Martina Kříže, který tuto myšlenku znovu propagoval.

Na jedné škole, kde učím máme prima školní zahradu i se sadem. Přírodovědné vyžití krásné, super, báječné. Na druhé škole máme  pouze hřiště a malý kousek zeleně s venkovním altánem. Za školou je velký kopec a asi 10 minut od školy vzrostlý les. Zeptala jsem se tedy ve sborovně, co by tomu řekli, kdybychom jako škola, zasadili les, starali se o něj a chodili do něj učit. Nestačila jsem se divit. Hned dvě paní učitelky souhlasily a hned nabízely své lesy. Ale nakonec jsme usoudili, že les za školou by byl mnohem lepší.

Domluvili jsme si schůzku s panem starostou a panem lesníkem, sedli jsme si nad plánek pozemků a vše probrali a dohodli. Obec nechá škole cca 0,5 ha lesa. Les bude rozdělený na dvě části. Svah bude ponechán ladem pro náletové stromy a keře a bude v něm i tlející dřevo. Druhá část na kopci se osází stromy.

 

Se sedmáky jsme se vydali do lesa zkoumat stopy zvířat a pupeny stromů. Ihned jsme viděli stopy srnky. Na kopci vedle lesa je pole a tam žáci našli i stopy lišky a divočáka. Holky zůstaly u prozkoumávání pupenů a objevili javor, buk, modřín, lísku, lípu, bez a jasan. Zastoupení druhů je pestré a na jaře si ověříme naše pozorování.

S osmáky jsme se vydali měřit obvod části, kde budeme sázet stromky. Žáci změřili obvod nejprve na vytištěné katastrální mapě a poté jej změřili pomocí pásma. Také jsme zjistili, že z jedné třetiny je již les osázený a to smrky a buky.

Žáci páté třídy vymysleli pro náš les několik názvů a proběhne školní hlasování.

Jak se bude náš les nazývat a co se dozvíme od pana lesníka Vám napíši příště.