Kreativně a všemi smysly

Do Třebíče za nimi přijeli rakouští lektoři Katharina Kraus a Willi Linder, aby jim v rámci českorakouského projektu Edugard předvedli, jak chápou a hlavně praktikují výuku výtvarna v zahradě v Rakousku. A protože kantoři, kteří se rozhodli či rozhodují vyučovat co nejvíce venku, jsou lidé klidní, usměvaví a tvořiví, odehrávalo se vše v příjemné tvůrčí atmosféře.

Prvním smyslem, který bylo třeba vyzkoušet, byl sluch. Takže šup! Najděte tady na zahradě něco, s čím jde vyluzovat nějaké příjemné zvuky a třeba i doprovodit písničku. Samozřejmě, že to vyhrály kamínky a klacíky, ale ke slovu přišly i šišky a frkačka z pampelišky.

Dalším praktickým úkolem bylo vytvoření malby pouze za pomocí přírodních barviv. Ke slovu přišly samozřejmě především květiny a jejich veškeré části, ale také hlína a kompost. A možná i samotné autorky byly překvapeny, jak širokou škálu barev a jaké dílka vytvořily.

A zatímco v zahradním stanu typu šapitó naslouchali moudrým slovům Willyho Lindera, připravovaly jim pořadatelky Iveta a Jarka chutný oběd. A samozřejmě z toho, co jim dala zahrada. Ale i zde ponechaly svým kolegyním kreativní prostor. Na stůl přišel jen základ, který bylo možno si libovolně dochutit a dozdobit čímkoli, co si na zahradě najdou.

Smyslové vnímání prostředí pokračovalo i v odpolední části. Účastnice ve dvojicích procházely zahradou, ale jedna z nich měla vždy zavázané oči a druhá jí byla průvodkyní. Snažily se najít co nejvíce různých podnětů pro ostatní čtyři smysly – vnímat zvuky, vůně, chutě, dotýkat se květin, stromů, zkusit si hrát na pískovišti.

Na kreativní čtvrtek hned tak nezapomeneme. I když účastnice již dávno odjedly, na zahradě nám po nich zůstávají umělecké stopy v podobě land art výtvorů.

Pan Willi Linder má pravdu, když říká: „Dříve, když děti chtěly něco prožít, vyběhly ven. Dnes odchází do svého pokoje k počítači.“ Je tedy na nás dospělých, abychom jim umožnili a ukázali cestu ven, k přírodě, kde se toho přeci dá tolik zažít!