Balvany se valí Týnským údolím

Proč tam tedy sedí?

Martin Kříž: Sedmnáct kamenných bloků bude tvořit tzv. geoexpozici, tedy výstavu zajímavých kamenů z nejbližšího geologického okolí. Geologická skladba nectí, jak si kraje namaloval člověk a proto jsme se z Třebíčska vypravili třeba až na jih Pardubicka nebo Znojemsko. Vybírali jsme horniny typické pro tento region. Každý ten balvan má přibližně kubík. A důvody jsou pro to dva. Ten první je, aby byly zdálky vidět. A ten druhý pochopíte, když je máte těsně před očima. Zblízka na nich můžete zkoumat třeba vrásnění, minerály, které obsahují, odlučování hornin… To na malém kamínku nemůžete.

Pavel Pacal: Ten projekt se mi pro Třebíč velice zalíbil. A nejen mně, ale také celému vedení města a následně i Radě města. Shodou okolností jsem v létě před tím, než za mnou Chaloupky s návrhem vybudovat zde geoexpozici přišly, navštívil geoexpozici u Mikulova. A tehdy jsem si říkal, to by vůbec nebylo špatné v Třebíči. No a pár měsíců na to se v mé kanceláři objevil pan Martin Kříž z Chaloupek se svým projektem. A když během našeho povídání vyšlo najevo, že právě on je autorem výstavy kamenů v Mikulově, měl jsem jasno. Zbývalo jen přesvědčit ostatní a sehnat peníze.

Odkud kameny jsou?

Martin Kříž: Kamenné bloky jsme získávaly v lomech, a jak už zaznělo, těch lokalit je patnáct. Bylo by zdlouhavé je všechny vyjmenovávat. Jen ať čtenáři vyrazí do Týnského údolí a přesvědčí se na vlastní oči. Ale jako nejdůležitější jsme samozřejmě vnímali Třebíčsko, takže tam nechybí žulosyenit, čili durbachit z lomu v Kamenné, kde je jediný funkční lom na tento kámen. Z durbachitu je postavena v podstatě celá historická Třebíč včetně baziliky. Potom jsme se vydali do Vícenic u Náměště, kde se těží amfibolit a do Velké Bíteše, odkud je Bítešská rula z lomu u Křoví. Je pěkně zprohýbaná. Radost pohledět. A směrem k Jihlavě a Telči jsou to žuly a granit, který jsme dovezli z Bílého Kamene za Jihlavou. Dalším představitelem z tohoto směru je Rančířov. Na jih jsme museli až do Zblovic pro mramor. Odtud jsme putovali směrem na Moravský Krumlov, takže jsme nemohli minout slavný hadec z Hrubšic… A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Kdo na geoexpozici s Chaloupkami spolupracuje?

Martin Kříž: Na realizaci bezprostředně spolupracujeme s městem Třebíč, to je jasné. A po odborné stránce je to Stanislav Houzar, vedoucí mineralogicko-petrografického oddělení Moravského muzea v Brně.

Jsou v okolí nějaké další geoexpozice?

Pavel Pacal: Samozřejmě, že jsem se o věc začal více zajímat a tak mohu říci, že jich jsou desítky po celé republice. Najdete je v areálech vysokých škol a geologických ústavů, mají je chráněné krajinné oblasti a další chráněná území. Třeba Jelení studánka v Jeseníkách, Stožec na Šumavě, Přírodní rezervace Turold u Mikulova… ale čím dál častěji vznikají geoexpozice jako je ta naše. Fungují totiž báječně pro osvětu a zvýšení zájmu o neživou přírodu regionu. Zvýší to atraktivitu místa nejen jako vítaný cíl krátkodobé rekreace pro místní, ale také jako lákadlo pro turisty s hlubším zájmem o místo, které navštívili…

Na co se tedy můžeme těšit? Co můžeme od tohoto impozantního díla očekávat?

Pavel Pacal: Bude sloužit jako velmi výrazný krajinotvorný prvek, jedna z dominant toho místa. Při výběru místa panovaly jisté obavy, že se to bude tlouct s židovským hřbitovem. Myslím si, že už nyní je vidět, že ne. Zvláště, když scházíte shora, je to velmi krásný pohled a nic to neruší. Naopak. Dotváří a přinutí zastavit se a rozhlédnout. Navíc tam nikde nebude cedulka: Nedotýkati se! Naopak. Počítáme s tím, že děti to bude svádět k tomu, aby po kamenech lezly. Akorát rodiče budou muset být ve střehu, protože to stále bude expozice a nikoli prolézačky s certifikátem bezpečnosti.

Martin Kříž: Chybět ale nebude informační cedule s geologickou mapou se stářím hornin, s informacemi o tom, jak vznikaly… Abych trochu namlsal čtenáře, tak mohu prozradit příběh jednoho kamene – slepence. Ten vznikal tady na Vysočině, potom byl tektonickými silami vyzdvižen do výše velehor a z nich se skutálel do údolí až k Vyškovu. A odtud jsme ho dovezli zpět na místo, kde před miliony let vznikal. Příběhy jsou skryty v každém kameni. Jde jen o to, zastavit se přemýšlet, snít.

Kromě toho připravujeme geologické krabice, které dostanou Základní školy v Třebíči. Tam budou malé kousky z těchto balvanů, které si budou děti moci ve škole podrobně zkoumat. Chaloupky také připraví výukový program, který si mezi kameny budou školy moci vyzkoušet, nebo se jím jakkoli inspirovat.

Pavel Pacal: Myslím, že zajímavé to bude místo pro všechny generace. Představuji si, že se stane vítaným cílem vycházek nejen pro místní, ale také pro zvídavější turisty. Geoexpozice zapojíme do celkové koncepce údolí, stejně jako dendrologická stezka, kterou dělá ZŠ kpt. Jaroše. Vítáni jsou všichni.  

Kdy bude geoexpozice hotová a kdy otevřena?

Pavel Pacal: Vše bude dokončeno na jaře a slavnostní otevření bude symbolicky během oslav Dne Země 22. dubna, které letos poprvé proběhnou právě na tomto malebném místě. Už teď se velmi těším a všechny vás srdečně zvu. Přijďte se podívat, bude to stát opravdu za to.